Délka života lidí na celém světě se prodlužuje. V dnešní době se většina lidí může dožít věku přes 60 let, nebo i více. Velikost a podíl starší populace ve všech zemích světa roste.
Do roku 2030 bude každý šestý člověk na světě ve věku 60 let a více. V té době se podíl populace ve věku 60 let a více zvýší z jedné miliardy v roce 2020 na 1,4 miliardy. Do roku 2050 se počet lidí ve věku 60 let a více zdvojnásobí na 2,1 miliardy. Očekává se, že populace lidí ve věku 80 let a více se mezi lety 2020 a 2050 zdvojnásobí a dosáhne 426 milionů.
Ačkoli stárnutí populace, známé jako demografické stárnutí, začalo ve vysokopříjmových zemích (například v Japonsku, kde je již 30 % populace starší 60 let), nyní zažívají největší změny země s nízkými a středními příjmy. Do roku 2050 budou dvě třetiny světové populace ve věku 60 let a starší žít v nízkopříjmových a středních zemích.
Vysvětlení stárnutí
Na biologické úrovni je stárnutí výsledkem akumulace různých molekulárních a buněčných poškození v průběhu času. To vede k postupnému poklesu fyzických a duševních schopností, zvýšení rizika onemocnění a nakonec k úmrtí. Tyto změny nejsou ani lineární, ani konzistentní a s věkem člověka souvisí jen volně. Rozmanitost pozorovaná u starších lidí není náhodná. Kromě fyziologických změn je stárnutí obvykle spojeno s dalšími životními přechody, jako je odchod do důchodu, stěhování do vhodnějšího bydlení a úmrtí přátel a partnerů.
Běžné zdravotní problémy související se stárnutím
Mezi běžné zdravotní problémy starších lidí patří ztráta sluchu, katarakta a refrakční vady, bolesti zad a krku a osteoartróza, chronická obstrukční plicní nemoc, cukrovka, deprese a demence. S přibývajícím věkem je pravděpodobnější, že se u nich objeví více onemocnění současně.
Dalším charakteristickým znakem stáří je vznik několika komplexních zdravotních stavů, často označovaných jako geriatrické syndromy. Obvykle jsou výsledkem více základních faktorů, včetně křehkosti, močové inkontinence, pádů, deliria a dekubitů.
Faktory ovlivňující zdravé stárnutí
Delší délka života poskytuje příležitosti nejen starším lidem a jejich rodinám, ale i celé společnosti. Další roky života nabízejí příležitosti k věnování se novým aktivitám, jako je další vzdělávání, nová kariéra nebo dlouho opomíjené vášně. Starší lidé také přispívají rodinám a komunitám mnoha způsoby. Míra, do jaké se tyto příležitosti a příspěvky realizují, však do značné míry závisí na jednom faktoru: zdraví.
Důkazy naznačují, že podíl fyzicky zdravých jedinců zůstává zhruba konstantní, což znamená, že počet let prožitých se špatným zdravím se zvyšuje. Pokud by lidé mohli prožít tyto další roky v dobrém fyzickém zdraví a pokud by žili v podpůrném prostředí, jejich schopnost dělat věci, kterých si cení, by byla podobná jako u mladších lidí. Pokud by se tyto další roky vyznačovaly především klesajícími fyzickými a duševními schopnostmi, pak by dopad na starší lidi a společnost byl negativnější.
Ačkoli některé zdravotní změny, ke kterým dochází ve stáří, jsou genetické, většina z nich je způsobena fyzickým a sociálním prostředím jednotlivce – včetně jeho rodin, sousedství a komunit a jeho osobních charakteristik.
Ačkoli některé změny ve zdraví starších lidí jsou genetické, většina z nich je způsobena fyzickým a sociálním prostředím, včetně jejich rodiny, sousedství, komunity a osobních charakteristik, jako je pohlaví, rasa nebo socioekonomický status. Prostředí, ve kterém lidé vyrůstají, a to i ve fetálním stádiu, v kombinaci s jejich osobními charakteristikami má dlouhodobý dopad na jejich stárnutí.
Fyzické a sociální prostředí může přímo či nepřímo ovlivňovat zdraví tím, že ovlivňuje překážky nebo pobídky k příležitostem, rozhodnutím a zdravému chování. Udržování zdravého chování po celý život, zejména vyvážená strava, pravidelné fyzické cvičení a odvykání kouření, to vše přispívá ke snížení rizika nepřenosných nemocí, zlepšení fyzických a duševních schopností a oddálení závislosti na péči.
Podpůrné fyzické a sociální prostředí také umožňuje lidem dělat důležité věci, které mohou být kvůli klesajícím schopnostem náročné. Mezi příklady podpůrného prostředí patří dostupnost bezpečných a přístupných veřejných budov a dopravy, stejně jako pěší zóny. Při tvorbě strategií veřejného zdraví pro stárnutí je důležité zvážit nejen individuální a environmentální přístupy, které snižují ztráty spojené se stárnutím, ale také ty, které mohou podpořit zotavení, adaptaci a sociálně-psychologický růst.
Výzvy v řešení stárnutí populace
Neexistuje typický starší člověk. Někteří osmdesátníci mají fyzické a duševní schopnosti podobné mnoha třicátníkům, zatímco jiní zažívají v mladším věku výrazný pokles. Komplexní intervence v oblasti veřejného zdraví musí řešit širokou škálu zkušeností a potřeb starších osob.
Aby se odborníci na veřejné zdraví a společnost mohli vypořádat s problémy stárnutí populace, musí uznat a zpochybnit postoje založené na věku, vypracovat politiky, které budou řešit současné a prognózované trendy, a vytvořit podpůrné fyzické a sociální prostředí, které starším lidem umožní dělat důležité věci, jež mohou být kvůli klesajícím schopnostem náročné.
Jeden příklad takovéhopodpůrným fyzickým vybavením je výtah na toaletuMůže pomoci starším lidem nebo lidem s omezenou pohyblivostí, kteří se při chození na toaletu setkávají s nepříjemnými problémy. Při vývoji strategií veřejného zdraví pro stárnutí je důležité zvážit nejen individuální a environmentální přístupy, které snižují ztráty spojené se stárnutím, ale také ty, které mohou podpořit zotavení, adaptaci a sociálně-psychologický růst.
Reakce WHO
Valné shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo období 2021–2030 Dekádou zdravého stárnutí OSN a vyzvalo Světovou zdravotnickou organizaci, aby vedla její implementaci. Dekáda zdravého stárnutí OSN je globální spolupráce, která spojuje vlády, občanskou společnost, mezinárodní organizace, odborníky, akademickou obec, média a soukromý sektor, aby v 10 letech podnikly koordinované, katalytické a společné kroky na podporu delšího a zdravějšího života.
Dekáda vychází z Globální strategie a akčního plánu WHO pro stárnutí a zdraví a Madridského mezinárodního akčního plánu OSN pro stárnutí a podporuje dosažení Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a Cílů udržitelného rozvoje.
Desetiletí zdravého stárnutí OSN (2021–2030) si klade za cíl dosáhnout čtyř cílů:
Změnit narativ a stereotypy týkající se stárnutí;
Vytvořit podpůrné prostředí pro stárnutí;
Poskytovat integrovanou péči a primární zdravotní péči pro starší osoby;
Zlepšit měření, monitorování a výzkum zdravého stárnutí.
Čas zveřejnění: 13. března 2023
